Svítící pneumatiky značky Goodyear pěkně praštily ale předčasně selhaly
Na začátku šedesátých let minulého století společnost Goodyear přišla s inovativním řešením, která byla jedným z nejdramatickejších vývojů automobilového průmyslu ve všech oblastech.
Revoluční pneumatika byla vyrobena ze syntetického polyuretanového kaučuku s označením Neothane, odlévaly se ve formě a zapékaly při teplotě 121 stupňů Celsia. Nová pneumatika byla vyvinuta chemikem společnosti Goodyear, William Larsonem ve spolupráci s Anthony Finelli.
Výhodou nového materiálu bylo, že produkce byla jednodušší, než tradičních pneumatik, které vyžadovaly více vrstev kaučuku a tkanin. Nová pneumatika nevyžadovala duše ani dráty. Podle společnosti Goodyear speciální materiál těchto pneumatik kombinoval tvrdost plastu s elasticitou kaučuku a byl odolný proti oděru a lomu.
Další výhodou materiálu neothane bylo, že byl částečně průhledný. Využitím této funkce Goodyear přidal do syntetického kaučuku barvivo a svítící zázrak byl na světě, pneumatika zářila zeleně, červeně, žlutě, oranžově nebo dokonce v modré barvě.
Do pneumatiky byly umístěny malé žárovky a svítila i ve tmě.
Goodyear získal obrovskou publicitu pro tento nový vývoj. V tiskové zprávě z roku 1961 předpovídali příchod nové éry v designu automobilů, a podle plánů společnosti po uvedení nové pneumatiky na trh designéři automobilů snívají o autech, u kteřích barva pneumatiky se zhoduje s barvou čalounění a interiéru , nebo dokonce i s barvou vlasů zákaznic.
Kampaň společnosti představovala také velkolepější akce. Auto Dodge Polara bylo vybaveno červenými pneumatikami, s kterým jezdili po celém centru města Miami, pak se to opakovalo i s autem značky Chrysler Silver 300 v New Yorku.
A pokud by nestačilo, že pneumatiky svítily, Goodyear překvapil s další inovací. Osvětlení bylo možné ovládat z pozice řidiče, jednotlivě nebo ve dvojicích pomocí tlačítka namontovaného vedle volantu, které by se podle výrobce mohlo použít například jako výstražné světlo nebo blinkry pro směrové nebo brzdové signály.
Podle počátečních testů běhaly neothanové pneumatiky hladce a tiše na silnici, později se však ukázalo, že materiál má problém s adhezí na mokru a také dochází k jeho poškození při prudkém brzdění. Avšak podle nekterých řidičů byla tato inovace velmi zábavná a v neposlední řadě přiťahovala pozornost.
Společnost Goodyear slíbila později, že učiní další vývoje co se týče této směsi, aby byla odolnější než běžné pneumatiky, ale nakonec se neothanové pneumatiky ukázaly jako příliš drahé pro hromadnou výrobu.
Z praktického hlediska nebyl tento koncept životaschopný, protože při delším používání na cestách prach a trosky ze silnice tak silně znečistily pneumatiku, že osvětlovací funkce pozbyla účelu. Společnost byla proto nucena opustit tento koncept a ponechat motoristům mnohem nudnější černé pneumatiky.
Barevné a osvětlené pneumatiky nebyly nikdy komerčně dostupné, pouze jeden místní prodejce automobilů byl oprávněn používat jednou sadu těchto pneumatik. Jim „“Street““ Skonzakes použil pneumatiky k vytvoření futuristického modelu Golden Sahara II. Veřejnost zbožňovala auto, které se navíc objevilo i ve filmu. V průběhu let se auto poničilo, lak na autě se poškodil a některé jeho prvky musely být drženy pohromadě lepicí páskou.
Později Klairmont Kollections Muzeum automobilů vyhrálo aukci a koupilo auto za 350 000 dolarů a rozhodlo se ho úplně obnovit. Restaurátorskou práci provedl Speakeasy Customs a Goodyear přispěl k projektu zcela novou sadou svítících pneumatik. Auto bylo jednou z velkých hvězd na letošním autosalonu v Ženevě.
